Italský sokolnický klub Circolo di Falconeria Tra-dizionale Italiana organizoval 3. Memoriál Ivana Busso jako mezinárodní setkání ve dnech 8. až 11. 12. 2023 v Rocca delle Macie v Toskánsku, na venkově plném vinic a olivových hájů.
První den, v sobotu 9. 12. byla soutěž tříčlen-ných družstev sedmi přihlášených národů. Zú-častnili se Italové, Maďaři, Češi, Slováci, Rumuni, Bulhaři a Poláci.
K soutěži i lovům byli akceptováni dravci nízké-ho i vysokého letu kromě orlů, kteří byli ze setkání vyloučeni jako nebezpeční dravci pro přihlížející koronu i psy.
V soutěži i lovech byli do stařiny někde až po pás vysoké vypouštěni bažanti a druhý den i ko-roptve, a to ve velmi obtížném kopcovitém terénu, dole ohraničeném potokem se srázem a s poros-tem vysokých převážně listnatých dřevin a nepro-stupných křovisek a nahoře olivovým sadem.
Nezbytným pomocníkem soutěže i lovů byli psi. Každé družstvo muselo mít nejméně jednoho stavěcího psa a tři sokolníky s libovolným druhem dravců. Prakticky výhradně byli dravci vypouštěni z pěsti až po vystavení zvěře.
Soutěžilo se v pořadí vylosovaných družstev a to tak, že odsoutěžili první zástupci všech družstev, poté druzí a třetí. Rozhodčí byli vedou-cí národních výprav a tři další italští sokolníci. V jednotlivých posuzováních bylo maximálním hodnocením 10 bodů. Hodnotila se nejprve práce psa, zejména noso-vá a pevné vystavení, postupování a klid za vylét-nuvším bažantem. Uplatnili se ohaři, pointři, setři a maďarské viszly pomalu a rozvážně hledající s vysokým nosem.
Dalším bylo hodnocení útočného letu dravce. U dravců nízkého letu, převážně jestřábů a kání Harrisových, to byla razance, rychlost a dravost. U sokolů, tedy dravců vysokého letu, to byla stou-pavost a centralizace letu nad vystavujícím psem a hlavami soutěžících a korony. Přitom výška, ze které sokol útočil, nebyla, jako u nás, hlavním kri-tériem.
Třetím, hlavním hodnocením, bylo ulovení, tj. udržení ulovené kořisti. Nedohledávala se zvěř, kterou dravec neudržel, ale jen ponesl anebo ji ztratil při pádu do větví stromů. To bylo kvalifiko-váno, že neulovil a nemohl dostat maximum 10 bodů.
Dále byl také hodnocen návrat dravce k sokolní-kovi při neúspěšném ulovení na pěst nebo vábítko.
Naše družstvo tvořili tři sokolníci, Luboš Kasa se sokolí samicí, Jiří Kotrba se sokolí samicí a Jiří Veselý se samicí bílého raroha loveckého a pointr Stanislava Menclíka, který z našich tří dovezených psů měl nejspolehlivější práci s neomylným a pev-ným vystavením.
Vedoucím výpravy, rozhodčím a překladatelem z italštiny byl Jiří Veselý, předseda Klubu sokolní-ků, mimochodem je také hostujícím profesorem na pěti italských univerzitách.
Soutěž probíhala velmi klidně a v přátelském duchu. Dravci byli odměňováni spontánním po-tleskem všech přihlížejících jak při ulovení, tak při návratu na pěst nebo vábítko. K našemu údivu v soutěžní den odlétalo všech 21 dravců. Vzdálili se pouze tři dravci. Vůbec celá sokolnická akce probíhala v nevšední přátelské atmosféře, navíc za mohutné podpory sponzorů, takže soutěžící měli pobyt a stravu bez poplatků, další účastníci výpravy si hradili poplatek 300 eur. O poplatek Standovi Menclíkovi jsme se podělili všichni, neboť jsme všichni v soutěži využili jeho pointra.
Každý den byla snídaně formou švédských stolů, pauza na oběd v polních podmínkách s la-vicemi a stoly, a společné večeře s neomezenou konzumací místních vín rodiny Zingareliových, na jejichž pozemcích jsme soutěžili a lovili. Sta-rý pán Zingareli, který natočil „špagety westerny“ s Bud Spencerem a Terence Hillem, již nežije, ale zastoupil ho syn Sergio Zingareli. Jejich produkce vína jsou 4 miliony lahví ročně.
Po soutěžním dnu a před večeří jsme prošli výstavkou historie rodiny Zingareliových a ochut-návkou jejich prosecca s konzumací bez omezení. Snídaně a večeře pro nás všechny, přibližně 60 účastníků, připravovali členové rodiny prezidenta klubu Gianluca Barone. Vytvořili pro nás nezapo-menutelnou, přátelskou atmosféru po celou délku pobytu.
Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo po slav-nostní večeři v sobotu 9. 12. a po chvíli napětí naše družstvo převzalo vítězný pohár velikosti „šestiletého dítěte“ za mohutného a přátelského potlesku všech zúčastněných soutěžících i spon-zorů.
Druhý den se lovilo a sokolníci byli rozděleni na dvě skupiny, z nichž naše zůstala na stejném místě a druzí cestovali dále. Během lovů se volil nejlepší pes, sokol a jestřáb. Všichni naši dravci odlétali úspěšně, nejlépe létala sokolice Jirky Kotr-by, ale s úlovkem skončila v protisvahu za hranicí pásu lesa a křovisek. Také vysoko létala sokolice Luboše Kasy, která až druhou atakou ulovila ba-žantího kohouta. Dobře se předvedl také bílý raroh lovecký, terček Carlo, čekající ve 140 m s atakou na bažantí slepici, kterou ponesl a tu po pádu na zem aportoval setr Dyk, čímž tak ale zkazil soko-lovi koncovku. Létal také dravec Standy Menclíka, jeho kříženec ulovil bažantí slepici a spadl s ní do potoka na dně údolí.
Po večeři byly vyhlášeny výsledky. Nejlepším psem byl zvolen pointr Zero Standy Menclíka, kte-rý vystavoval jednu hodinu za horizontem. Oceně-ní nejlepší sokol bylo přiděleno maďarskému so-kolníkovi a cenu pro nejlepšího jestřába převzala polská účastnice Milada Plomiňska.
Lovecky nejúspěšnější byl třetí den, kdy ulovi-li prakticky téměř všichni, zvláště velmi pěkně se předvedli sokoli prezidenta maďarského klubu Cza-ba Novaka a jeho manželky Hejnalky. Mimochodem tito dva reprezentanti maďarského sokolnického klubu měli velkou zásluhu na předchozích mezi-národních setkáních sokolníků Visegradské čtyřky pořádaných v posledních třech letech v Maďarsku.
Jiří VESELÝ